V domě farizea Šimona dochází ke dvěma odlišným setkáním. Za Ježíšem přichází žena hříšnice, aby mu vyjádřila svou oddanost, a setkává se s ním i hostitel, který hledá důvody, kvůli kterým by Ježíši nemusel přisuzovat žádnou autoritu nad svým životem. Proč každý z nich vidí Ježíše i sebe jinak? A když Ježíš říká, „komu se mnoho odpouští, mnoho miluje“ – znamená to u Boha větší šanci pro opravdu zkažené lidi?
Saul osaměl. Schyluje se k velké bitvě a on nemá na koho se obrátit: Samuel zemřel, Hospodin mu neodpovídá; a on se utíká k pohanským způsobům.
Musel konec nadějného krále končit takto tragicky?
Rozvaha a odvaha jdou ruku v ruce. Abígajil jednala velice odvážně, když na sebe vzala vinu svého manžela Nábala a požádala Davida o smilování. David se naopak naučil jednat rozvážně a nevykonal unáhlený čin odplaty zlého za zlé. Jak ale můžeme jednat rozvážně a odvážně dnes my?
Někdy jsme v pokušení využít příležitost a pomstít se tomu, kdo nám způsobit nějakou bolest. Na příkladu krále Davida uvidíme, jak nad takovým pokušením zvítězit.
V životě čelíme různým zkouškám, které dokážou být skutečně veliké. Hned na začátku života budoucí král David čelil situacím, které nebyly lehké, ale zvítězil. Jak je překonal a jakou měl motivaci? Na čem stavět naše vítězství?
Často posuzujeme druhé lidi podle toho, co vidíme. Člověk ale není jen, to co lze vidět, má i vnitřní část. Narozdíl od lidí Bůh nehledí na vnější vzhled, vidí přímo do srdce člověka.
Bůh se slitovává a dává milost, ale netoleruje neposlušnost. Na příběhu Saula se podíváme na to, jak náš život může dopadnout, když se staneme svéhlavými křesťany a přestaneme poslouchat Boha.
Co se stane, když se víra stane jen doplňkem a ne hnacím motorem našeho života? A jak to vypadá, když se z našeho upřímného vztahu s Bohem stane jen náboženství a vytratí se láska a poslušnost?
Izraelci měli za to, že král v čele Izraele bude lepší a praktičtější varianta než Bůh. Jak brzy poznali negativní dopady svého rozhodnutí! A co my? Kdo je pro nás zdrojem naděje a bezpečí? Člověk nebo Bůh?
Boží moc si nemůže nikdo přivlastnit. Svou lekci o tom dostali jak Pelištejci, kteří se zmocnili Schránky smlouvy, tak i Izraelci. Jak vypadal jejich návrat k pravému Bohu a jaké jsou naše návraty k Bohu uslyšíme v pokračování série Pohled zdola.
"Pelištejci vzali Boží schránu." Izrael se nachází v hluboké krizi, národní i duchovní, vždyť něco takového se ještě nikdy nestalo! Jak k tomu došlo? Co se stalo? Proč? Leckoho však možná trápily i jiné otázky. Co dál? Jak vůbec obstojíme? Bude se Bůh už hněvat navždy? Na to všechno se společně podíváme a zkusíme si přitom odpovědět ještě na jednu důležitou otázku: Co se z jejich prastarých příběhů můžeme naučit my dnes.
V sérii Pohled shora se budeme během letních prázdnin zabývat výkladem knihy 1. Samuelova. Začínáme první kapitolou, ve které se přesvědčíme, že Bohu patří všechno.
Každého z nás čeká den, který bude náš poslední. Slyšel jsem: „Užívej si život dokud se dá a nemysli moc na budoucnost.“ Je to opravdu to nejlepší, čím se máme řídit? V čem je ten poslední den odlišný od ostatních dnů a jak se na něj připravit?
Jak to, že bezbožníci, kteří si žijí po svém, se na této zemi mají lépe než ti, kteří poslouchají Boha? A co z toho vlastně mám, když sloužím Bohu? Starozákonní prorok Malachiáš řeší tyto otázky – poslechněme si jeho odpověď.
Otázka peněz je často citlivým tématem i v křesťanství. Bůh však o oblasti financí a dávání mluví v Bibli otevřeně. Tohle téma nám prozrazuje mnoho o Boží moci, Jeho charakteru a také to zkoumá naši víru.
To, že nám tluče srdce ještě neznamená, že skutečně žijeme živý život.
Jsme povolání k plnohodnotnému životu s jasným cílem. Cestou k cílů čelíme situacím, které nás chtějí ochromit a uvést do duchovního kómatu. Co je rozhodující a na co dbát?
Když následujeme ve svém životě Ježíše, stáváme se Jeho učedníky. Každý z nás potřebuje vedení někoho staršího, zkusenějšího a zbožnějšího než jsme my sami. Bůh nás ale také volá k tomu, abychom se i my stali učiteli a pomáhali ostatním poznávat Ježíše. Máš někoho, kdo tě doprovází na tvé cestě s Bohem? Vedeš ty sám někoho?
Na příkladu apoštola Jana se spolu podíváme na biblické principy učednictví a zjistíme, bez kterého z nich se rozhodně neobejdeme.
Duch svatý je v Bibli přirovnáván k vanutí větru. Nevíš odkud přichází a kam jde, ale slyšíš ho a vidíš jeho působení. Jak působí Duch svatý ve tvém životě?
Co je pro nás snazší: oběť nebo milosrdenství? A proč nám Bůh opakovaně připomíná, že chce milosrdenství a ne oběti? Je snad oběť s milosrdenstvím v rozporu?
V životě dostaneme mnoho různých otázek. Je jedna, kterou se ptá Pán Ježíš každého z nás: „miluješ mne?“ Najít odpověď na tuhle otázku je důležité, neboť odpověď má daleko větší dopad na náš život, než se může zdát. Jak nás tahle otázka může posunout dál?
„Nevěřící Tomáš“ se stal symbolem pochybovačů a máme tendenci se na něj dívat skrz prsty. Jeho život však zásadním způsobem změnilo setkání s živým Ježíšem. Co se musí stát v našem životě, abychom spolu s Tomášem mohli dojít k přesvědčení a vyznání: „Můj Pán a můj Bůh.“?
Důvod, proč vinař věnuje tolik péče své vinici je zřejmý: chce získat co největší úrodu. Co dělá Ježíš pro nás a v nás, aby náš život přinesl hojné duchovní ovoce? A co pro to můžeme udělat my?
Je krásné sledovat pastýře, jak vede své stádo oveček a ony na něho reagují a jdou za ním. Co ale znamená (nebo může znamenat) pro nás, že je Ježíš naším dobrým pastýřem?
Každý den čelíme v různých oblastech našeho života útokům nepřítele člověka - Satana. Špiní naši mysl, ničí naše vztahy, často bere i naše zázemí … Jenom Ježíš nám může zajistit bezpečí a pokoj. Počítáme s ním?
V dnešní době žijeme obklopeni tmou hříchu, nelásky, nepřijetí, opuštěnosti, bezradnosti, beznaděje, nemoci a smrti… Ježíš, světlo světa, přináší světlo a spásu. Aby se pro nás stal Světlem života, musíme Jej následovat.
Každý den potřebujeme utišit svůj fyzický hlad a žízeň. Pravý život nám ale jídlo a nápoje nezajistí. Jak můžeme najít v Ježíši zdroj svého věčného života?
Někdy se bojíme nejisté budoucnosti a rádi bychom se komplikované době vyhnuli. Je ale krizové období pro rodinu pouze nebezpečím nebo i příležitostí k něčemu pozitivnímu? Jak mohu já přispět ke zdravému růstu své rodiny? A kde je v tom Bůh?
Jsme v lockdownu, život se zpomalil, ale nepřipadá nám, že bychom měli více času. Co děláme s vzácným časem, který jsme dostali? Jak ho v této době nepromarnit, ale využít na maximum?