O nás

Jsme křesťanskou protestantskou církví. Jsme otevřené společenství, do kterého může přijít každý člověk, který hledá v životě něco víc, než co nabízí okolní svět.

Našli jsme osobní vztah s Bohem skrze víru v Ježíše Krista. Víra pro nás není formální záležitost a zdaleka nekončí jen v neděli po bohoslužbě. Bůh je živý a to si ověřujeme každý den.

Vidíme, jak moc je důležité, aby každý člověk uvěřil v Ježíše Krista, Božího Syna. Uvěřit znamená přijít k němu, oslovit ho v modlitbě, vyznat mu svůj hřích a prosit za odpuštění. On jediný má moc odpustit naše viny, protože On obětoval svůj život na kříži za všechny lidi.

Když se mu člověk takto v pokání otevře, Bůh ho přijímá. Tehdy dostáváme nový život. Ve vztahu s Bohem se měníme, protože on žije v nás skrze Ducha svatého.

Bůh nám ukazuje své myšlení a plány v Bibli, v Božím slově. Ukazuje nám, proč vlastně žijeme a o co máme usilovat. Nejsme tady pro sebe, ale pro život s ním a pro službu druhým lidem.

Jako baptisté nekřtíme nemluvňata, ale ty, kteří už osobně vyznávají svoji víru v Ježíše Krista. Je pro nás důležité, aby se každý člověk dozvěděl srozumitelným způsobem o Kristu a měl možnost ho přijmout. Protože pokud ho člověk odmítne, promarní jedinečnou šanci pro život a záchranu pro věčnost.

Hlásíme se k celosvětovému baptistickému hnutí. V naší zemi se hlásíme k odkazu anabaptistů (novokřtěnců) z 15. století a spolu s dalšími reformačními církvemi také k duchovnímu odkazu Jednoty bratrské, v níž působil i J. A. Komenský.

V současné době je v České republice 40 sborů, které mají dohromady asi 2 400 členů. Bratrská jednota baptistů v ČR je součástí Světového svazu baptistů s téměř 41 miliony členů po celém světě.

Jako baptisté nemáme pocit výlučnosti a považujeme za své bratry a sestry všechny, kdo věří v Božího Syna Ježíše Krista. Společně s ostatními křesťany vyznáváme „Apoštolské vyznání víry”. Rádi a s upřímností se setkáváme a spolupracujeme s členy jiných církví.

Apoštolské vyznání víry

Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha Svatého, narodil se z Marie panny, trpěl pod Pontským Pilátem, byl ukřižován, umřel a byl pohřben, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, hříchů odpuštění, těla z mrtvých vzkříšení a život věčný

Historie

Předchůdci baptistů byli anabaptisté, kteří jsou nazýváni radikálním křídlem světové reformace. Anabaptisté utíkali v 16. století před pronásledováním a vyhlazováním ze Švýcarska přes Německo na jižní Moravu. Pro zcela mimořádnou náboženskou svobodu, která na Moravě v této době panovala, se zde mohli usadit. Zakládali zde „bratrské dvory“. Byly to komunity o 50 až 60 rodinách. Jsou známi pod názvem Habáni. Dosahovali vysoké úrovně v různých řemeslech, např. hrnčířství (habánská keramika), vinařství, lékařství apod. Byla to společenství, vedená v duchu učení Písma sv. Jejich celkový počet dosahoval na Moravě až 50 000. Po bitvě na Bílé hoře museli i Habáni opustit Moravu a historická kontinuita s anabaptisty byla na našem území přerušena.

První baptistický sbor v Evropě byl založen roku 1609 v Amsterodamu anglickými křesťany, které vedli bratři John Smyth a Thomas Helwys. Thomas Helwys se roku 1611 vrátil zpět do Anglie a založil tam baptistický sbor. Velmi se angažoval v oblasti náboženské svobody, náboženské tolerance a svobody vyznání. Publikoval články na toto téma, byl za to vězněn a nakonec ve vězení r. 1616 zemřel.

Z Anglie se přeneslo baptistické hnutí do severní Ameriky, kde mělo v podmínkách svobody lepší předpoklady k růstu.

V první polovině 19. století se setkáváme s americkými baptistickými misionáři v Německu. První baptistický sbor v Německu byl založen roku 1834 v Hamburku. Významnou osobností i v evropském kontextu byl Jan Gerhard Oncken. Jeho heslem bylo: „Každý baptista je misionářem“. Velkým misijním nadšením se prostřednictvím amerických a německých misijních pracovníků šířilo evangelium do dalších zemí Evropy.

Na našem území začaly vznikat baptistické sbory ve druhé polovině 19. století. Na Broumovsku začala misijní práce mezi německým obyvatelstvem roku 1858. První český baptistický sbor byl založen roku 1885 (dnešní Sbor Bratrské jednoty baptistů v Praze 3). Druhým českým baptistickým sborem se stal sbor v Brně, který byl založen 5 křesťany dne 13. března 1898.

Sbor přijal tyto zásady:

1. přijímat do církve jen duchovně znovuzrozené
2. konat křest jen dle způsobu apoštolského,
3. konat kázeň dle způsobu apoštolského,
4. ze všech sil se účastnit misie,
5. neuznávat hodnosti v církvi větší než hodnosti bratrské,
6. rozvíjet srdečnou lásku, a to zvláště lásku bratrskou k domácím víry a lásku ke všem lidem.

V roce 1906 sbor zakoupil činžovní dům na nynější Smetanově ulici č. 20. V roce 1911 zde byla otevřena první modlitebna, zvaná „Husova dvorana“, s kapacitou asi 150 sedících. Modlitebna bývala přeplněná, bývalo zde i 300-400 přítomných. Na mnoha místech v okolí Brna se konaly veřejné náboženské přednášky, při kterých mládež rozdávala traktáty, časopisy a nabízela Bible. Sborová práce zasahovala různé oblasti – činnost mládeže, sester, nedělní školu, tamburáš, pěvecký sbor, abstinentské hnutí atp.

Historie našeho sboru samozřejmě nekončí v roce 1911, ale pokračuje dál.