Srdečně vás zveme na amatérskou talkshow dvou celkem mladých tatínků. A o čempak? Inu, třeba o tom, jak zacházet se svými maličkými či drzými puberťáky, abychom je zbytečně nevytáčeli. Ale taky o tom, jak by se měly děti chovat ke svým rodičům. Protože věřte, nevěřte, i my jsme kdysi byli děti a ještě si z toho leccos pamatujeme.

Vezměte štít víry. Nepřítel je krutý a neúprosný, ale Kristus zvítězil a jeho vítězství je také naším vítězstvím.

Na to, kolik bylo o manželství napsáno stohů moudrých knih, je v tomhle ohledu samotná Bible poněkud skoupá na slovo. Přesto, nebo možná právě proto bych ji chtěl doporučit vaší pozornosti. Jde totiž o naprosté základy – základní povinnosti, které se nevyplácí zanedbat, a základní potřeby, jež je třeba naplnit.

V dalším pokračovaní tématu duchovní boj budeme mluvit o botách. Pro nás jsou neoddelitelnou součástí života, máme více druhů a jsou určené na různé příležitosti. Je dobré mít kvalitní boty, které padnou. Bible taky mluví o botách, ale takových, které přináší pokoj. Co jsou to za boty? Máš takové boty obuté nebo čekají ve tvém botníku?

Jak je možné být v dnešní pohnuté době neustále vděčný?

Ať si to uvědomuji nebo ne, denně jsem pod palbou satanových šípů strachu, zklamání, pochybností. Jak se mám účinně bránit?

Nad textem z Filipským 1 kapitoly si budeme klást mimo jiné tyto otázky: Na čem vám opravdu záleží? Máte nějaké utrpení pro Krista? Jak těžké je pro vás radovat se uprostřed soužení?

Stůjte opásáni pravdou. Je to pro nás dnes ještě vůbec důležité? A co to vlastně je pravda? V době, kdy se neválčí s mečem, ale mnohem sofistikovaněji? A v době, kdy je přece důležité to hlavně cítit...

Čím svůj život plníme, se odráží na způsobu života, který žijeme. Text, kterým se budeme zabývat, mluví o dvou způsobech, jak můžeme plnit život. Jeden vede k chvalozpěvu a radosti, druhý k prostopášnosti. Čím a jak se plnit, aby z našeho nitra zněly chvály?

Stejně jako učedníci na cestě do Emauz často nevíme, co má Ježíš za lubem. Naštěstí stejně jako On měl trpělivost s nimi, má trpělivost i s námi. Odkazuje nás zpět k Božímu slovu a vyzývá svůj lid, aby čekal na moc Božího Ducha. Jak ukazuje Bible a dějiny, křesťané vyzbrojení Slovem a Duchem mohou změnit svět.

Člověk byl stvořený k životu s Bohem. Co to znamená? Jak mám prakticky "žít s Bohem?" Apoštol Pavel nám v dopisu Efeským zanechal několik pokynů jak se svým životem máme před Bohem moudře nakládat.

Kristus je vzkříšený! Haleluja! Přijďte se radovat i poučit z Ježíšovy lekce nezaslouženého odpuštění a z dobré zprávy o novém životě, kterou Ježíš ukázal apoštolu Petrovi.

Pojďme společně projít události Velkého pátku, od chvíle, kdy byl Ježíš zrazen, všichni ho opustili, byl souzen, až po jeho smrt na kříži. Jak se to celé dotýká mně?

Kdo je skutečně Ježíš? Je obětním beránkem nebo svrchovaným vládcem? A jak jej mohu poznat?

Jeden z nejvýraznějších příkladů Ježíšovy pokory se odehrál v noci, kdy byl zrazen: Stvořitel umyl nohy učedníkům, které stvořil – včetně svého zrádce. Abychom byli jako Kristus, musíme být i my ochotni sklonit se a sloužit lidem kolem sebe – nejen svým přátelům, ale i nepřátelům.

Člověk by ideálně v noci, kdy je tma, měl spát a přes den, kdy je světlo, být aktivní a žít naplno. Biblický text, který budeme probírat používá obraz tmy a světla k tomu, aby poukázal na duchovní realitu ve které žije každý člověk bez rozdílu. Jsme povolání žít ve světle, kde jsou věci jasně viditelné. Naopak ve tmě, bez světla, nevíme kam jdeme a konec naší životní cesty může být velice nepříjemným překvapením.

“V církvi je to jako v rodině,” říká nám v tomto oddíle Pán Ježíš. A i když nevím, jak přesně to vypadalo v té vaší, přesto bych se divil, kdybyste třeba svého nejstaršího bráchu oslovovali: “Můj mistře, vzácný učiteli, (svatý) otče.” Je to tak správně. Koneckonců, i když vás budou titulovat jako “Generální manažerku úklidu”, stejně odedřete práci zcela obyčejné uklízečky – a dostanete její odměnu.

Přednáška k výročí 430 let od narození posledního biskupa staré Jednoty bratrské.

Bez služby zaměřené na evangelium hrozí, že se církev bude řídit jen přáními a pocity. Slova apoštola Pavla o jeho vlastní službě jsou vzorem jak pro jeho dobu, tak pro všechny služebníky evangelia i dnes. Během své služby uplatňoval dvojí strategii: snažil se, aby Boží slovo bylo všem známé a aby Boží lid byl co nejvíce zralý.

Přijde křesťan v životě o něco důležitého, když bude usilovat o mravní čistotu? Nebo naopak mnoho získá?

Co to znamená zarmucovat Ducha svatého? Proč je tak důležité zanechání nespravedlnosti a napodobování Krista v jeho laskavosti a odpuštění? Chovat v sobě negativní emoce vůči lidem nebo okolnostem, které nám způsobily bolest, se zdá být poměrně neškodné. K čemu nás povede dnešní oddíl?

Církev může být někdy pro lidi složitou křížovkou. Je takový i náš sbor, nebo dává odpovědi na životní hádanky?

Ať se nám to líbí nebo ne, duchovní dospívání je neodmyslitelně spojeno se zapojením do místního společenství církve. Právě tam dorůstáme pravdivosti v lásce, právě tam máme jedinečnou příležitost podílet se na společné službě evangelia.

Apoštol Pavel radí mladému kazateli, jak správně pečovat o vdovy, ale také jak se chovat ke starším i mladším mužům a ženám. Církev hraje důležitou úlohu v pomoci potřebným, ale péče o příbuzné je nespornou křesťanovou povinností.

Ztráta bývá nepříjemná. Ve vztahu můžeme ztratit věci, které nám chybět nebudou, ale můžeme přijít i o ty, které jsou pro vztah životně důležité. Které to jsou? Odpoví nám lektoři Motivačních víkendů pro manželské páry na Slovensku manželé Staroňovi.

Bůh je stvořitelem a Pánem církve, jinak řečeno domácnosti křesťanů zde na zemi. Tyhle domácnosti tvoříme my, různí lidé. Kdo do této domácnosti může patřit a jak se k ní připojit? Můžeme být v domácnosti s hříšníkem? Kdo je hříšník a jak taková domácnost vypadá? Nad tématem domácnosti s hříšníky se budeme zamýšlet pokračováním v dopise 1 Timoteovi 1, 12-20.

Církev je v Novém zákoně přirovnávána k tělu, které je tvořeno duchovně nově narozenými křesťany a hlavou je Pán Ježíš. Jak je možné, aby toto tělo - církev zdravě rostlo a co pro to můžeme udělat my, v našem sboru? Apoštol Pavel se nad tím zamýšlí v listu Efezským 4,7-13.

V nové sérii kázání s názvem „U nás doma“ se budeme zamýšlet nad tématy z 1. listu Timoteovi. Domov poskytuje jistotu a bezpečí. A stejně jako chráníme fyzický domov, je třeba chránit naše domovy a společenství i duchovně. Falešné křesťanství je pro církev i dnes velkou výzvou. Jak poznáme zdravém učení, abychom mohli i „u nás doma“ správně žít svou víru a rozpoznat omyly v učení?

Apoštol Pavel nám připomíná, že v církvi nejde o jednu organizaci. V Kristu jsme povoláni k jednotě, která se vymyká kulturním očekáváním, a svědčí o Boží moci a milosti. Co tato jednota v Duchu znamená a proč na ní záleží?

Když Bůh někoho zachrání, přijímá ho do své rodiny, bez ohledu na jeho/její postavení. Duch svatý v každém křesťanovi působí. Když církev funguje jako rodina, přináší to slávu Bohu a růst a povzbuzení každému členu.

Poté, co se Pavel v listu Efezským 3 modlil za své čtenáře, začal chválit dokonalého a mocného Boha, který vyslyší naše prosby. Naše chvály je třeba zakládat na chápání Boha jako Stvořitele, jak se nám zjevuje v Bibli. Jak u Boha hledat milost a moc, a žít tak, abychom mu přinášeli chválu?

Ježíš řekl: "Odejdu-li však, pošlu ho k vám." Myslel tím Ducha svatého. Jaké místo má Duch svatý v mém životě? Jak můžu vědět, že ho mám, kde je a jak se má Jeho moc projevovat prakticky?

Klečíš někdy při modlitbě nebo je to pro tebe příliš nekomfortní? Co tímto postojem dáváme Bohu najevo? Možná se častěji modlíme za své potřeby a touhy, než za druhé lidi. Ale co kdybychom Boha prosili za to, aby naplnil druhé lidi svojí láskou a Ježíš se zabydlel v jejich srdci?

Známé verše z konce Matoušova evangelia jsou tzv. Velkým posláním pro všechny následovníky Pána Ježíše Krista. K čemu nás vlastně vede Ježíš v našich obyčejných životech, když nám dává tak neobyčejné poslání.

Tato biblická pasáž rozvíjí čtvrté přikázání. Hospodin nám přikazuje, abychom dodržovali sobotu, den odpočinku po šesti dnech práce – den, kdy se máme občerstvit. V centru odpočinku je výzva, abychom pamatovali: „a pamatuj“ (Dt 5,15). Sobota a paměť spolu hluboce souvisejí, ale jak a proč?

Má dodržování dne odpočinku dnes smysl? Obchodníci by kvůli zisku rádi prodávali 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Necháme se ovlivnit tímto smýšlením? Je ve svěcení soboty zakódován nějaký hlubší smysl?

Evangelium o Ježíši Kristu není hádanka, kterou lze vyřešit lidskou dedukcí nebo rozumem, ale zázrak, který lze poznat pouze životodárným působením Ducha svatého.

Novoroční kázání na verš sboru pro rok 2022 zní: “Uslyšíte-li dnes jeho hlas, nezatvrzujte svá srdce...” Tuto výzvu najdeme v Bibli ve Staré i Nové smlouvě. Najdeme pro ni místo i v našem srdci?

“Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi.” Připomeňme si, proč přišlo v Ježíši Kristu na svět zázračné světlo do temnoty našich dnů.

Slyšeli jsme už, kdy a kde Vánoce začaly, a také i to, kdo je první slavil. Ale za jakých okolností se odehrály a co vedlo k tomu, že i my se dnes můžeme radovat z dobrého poselství Vánoc? Pojďte se společně s námi zamyslet nad závěrečnou částí zákulisí Vánoc.

Dnes nahlédneme do zákulisí Vánoc s otázkou: Kdo první zaslechl zvěst anděla a jak ji přijal? Proč toto poselství o spasení pro všechny lidi rezonuje i s námi dnes? A jaká bude tvoje odpověď na tuto radostnou zprávu?

Nepokoj je důsledkem rozdělení. Pokoj je tam, kde je jednota. Pokoj je tam, kde prožíváme přijetí a bezpečí. Co dnes prožívá každý z nás? O čem svědčí napětí ve společnosti, rodinách, církvi? Pojďme společně hledat v Bibli zdroj pokoje i důvody rozdělení a nepřijetí v církvi 1. století i dnes. Můžeme získat pokoj nezávislý na okolnostech?

V naší sérii “Zákulisí Vánoc” se tentokrát podíváme do Betléma, kde skutečně Vánoce začaly. Jaký význam má právě toto místo a co nám to prozrazuje o Božím plánu s každým z nás?

Ten nejlepší lékař podává nejen pravdivou diagnózu, ale i návod pro všechny nakažené. Skrze svého apoštola i skrze výklad ve čtvrtek večer.

Vánoce se staly neoddělitelnou součástí naši kultury. Ke konci každého roku nastává období příprav na tyto svátky. Zákulisí této události, kdy skutečně začaly a co je jejich podstatou, nám pomáhá si uvědomit, jak se na tyto svátky připravit a na co skutečně nezapomenout.

Chtěli byste mít "osvícený vnitřní zrak"? "Rozumět všem tajemstvím a obsáhnout všechno poznání," jak tuhle psal apoštol Pavel? Nu, tak to vám bohužel nepomůžu. Takhle bombastické věci nám tady Bible rozhodně neslibuje. Ale stejně je lepší aspoň něco vidět, než být dočista slepý – a pro duchovní zrak srdce to možná platí ještě víc než pro ten tělesný. Zvlášť když se stmívá.

Kde najít Boha? Potřebujeme dnes ještě vůbec církev? Mezi základní potřeby našeho života patří pocit jistoty, bezpečí, nalezení smyslu života, naděje do budoucna. To lze nalézt jen u Boha, v Jeho blízkosti. Ale jak se tam dostat? Bůh je svatý, oddělený a my jsme lidé hříšní...

Při psaní Pavlova dopisu do Efezu chtěl autor vysvětlit, jak to, že jsme v Kristu, ovlivňuje každodenní život věřícího člověka. Duch svatý nás vede a posiluje k životu pro Boží slávu.

Naše dnešní oběti pro Boží království jsou investicí pro věčnost.