Církev není hotel pro vyvolené. Církev je spíš nemocnice. Nebo by aspoň měla být. Místem, kde se lidé nebudou cítit odsouzeni, pohrdáni. Vždyť jsme všichni hříšníci, byť jsme jako křesťané dostali milost. A všichni bez rozdílu potřebujeme uzdravení, očištění, přijetí.

O tom, jak zvládat každý den tento nelehký úkol a opravdu milovat, ne jen na oko, mluvil ve svém kázání Pavel Coufal. Pokud jste jej neslyšeli, můžete si jej poslechnout ze záznamu - Jak se správně chovat k lidem.

Každý den děláme spoustu různých rozhodnutí. Můžeme dělat dobrá, moudrá rozhodnutí, ale také špatná nebo až pošetilá (Př 9). Dobré je, když máme někoho moudrého, s kým se můžeme poradit.

O moudrosti a moudrých rozhodováních a tom nejdůležitějším mluvil na biblické hodině kazatel Pavel Coufal - Jak dělat moudrá rozhodnutí.

Víte jaký je rozdíl mezi zkouškou a pokušením? Rozdíl je v nás unvitř, s jakými pohnutkami k situaci přistupujeme.

Nová série „Jak se projevuje zralý křesťan“ na základě Jakubova listu mapuje praktické aspekty života křesťana a její první čast je k poslechu zde - Co dělat se zkouškami a pokušením v našem životě.

Ježíš umírá na kříži. Odsouzený v nespravedlivém vykonstruovaném procesu, surově zbitý, přibitý na kus dřeva. Podstoupil všechno utrpení a smrt jen proto, abychom my mohli žít a to v plnosti. Jaká síla to musela být, když věděl, co ho čeká a přece do toho šel!

Kázání Pavla Coufala z Velkého pátku si poslechněte zde - Byl zabit, abychom my mohli žít.

Milujeme své děti, manžela/manželku, máme rádi své přátele. I bratry a sestry v Kristu máme rádi. Ale... Je to tak vždycky? A co potom třeba šéf v práci nebo nepříjemný soused? Milujeme i tam?

Poslechněte si záznam kázání Zdeňka Pokorného o zásadě, kterou si vybrali zakladatelé našeho sboru - Být plní lásky k lidem.

Navštěvujeme biblická vyučování, bohoslužby a slyšíme Boží slovo. Někdy o Božím slově mluvíme s ostatními. Ale při pohledu do listu apoštola Jakuba to nestačí, i když to děláme třeba celý život. Co je tedy to, co nás dělá dokonalými, duchovně dospělými?

Jednu z odpovědí přinesl v nedělním kázání Pavel Smilek a jeho záznam je k poslechu zde - Nestačí slyšet, nestačí mluvit.
 

Většina lidí touží po spravedlnosti. Bohužel ale často po spravedlnosti podle vlastních měřítek a tak nebereme v potaz všechny okolnosti a už vůbec ne to, že by se ten, kdo by měl být potrestán, změní k lepšímu. Když činí pokání.
To byl i případ proroka Jonáše, který měl vyřídit soud v Ninive, ale nechtělo se mu riskovat. A když už zprávu vyřídil, tak čekal, že bude odměněn podívanou na Boží soud. Ale nečekal obrat, odvrácení ninivanů od hříchu a Boží odpuštění.

Jak prožíval obě situace a v čem jsme Jonášovi podobní - o tom mluvil ve svém kázání ředitel TWR Czech Luděk Brdečko - Služba týmu TWR.

Dnes si připomínáme Velikou noc, kdy Ježíš Kristus vstal z mrtvých. Ale jak tomůžeme vědět, že je to pravda? Že si to někdo nevymyslel, že to někdo nezfalšoval?
Jednou z odpovědí je proměna těch, kdo se se zmrtvýchvstalým Ježíšem setkali. Už jste se s ním setkali? Pokud ne, pak neváhejte. Stáli jste mu za to, aby zemřel kvůli vašemu hříchu. A pokud chcete, ale nevíte jak, rádi vám pomůžeme.

Poslechněte si kázání o naději pro každého - Výzva těm, kdo ukřižovali Ježíše.

Pán Ježíš nešel do Jeruzaléma náhodou. Ani ho k tomu nikdo nenutil, nešel tam proti své vůli. Nemusel tam chodit. Ani nebyl obětí nešťastné shody okolností nebo nepřátelského spiknutí.
Ježíš měl a má události pevně ve svých rukách. Věděl, co čeho jde. Dovedete si představit, co mohlo stát za to, aby ho Otec opustil a Ježíš to podstoupil dobrovolně?

Všichni Ježíše opustili, ale díky Němu už nikdy nejsme sami - je s námi.

Záznam kázání Pavla Coufala ze Zeleného čtvrtku je k poslechu na obvyklém místě - Byl opuštěn, abychom už nikdy nemuseli být sami.

Pán Ježíš nás svou smrtí na kříži spasil, zachránil. Stali jsme se součástí Církve, Kristova těla. A tělo má různé orgány. Každá část slouží k něčemu jinému. Ale je zde pak prostor pro některý, který je důležitější než ostatní?
Bratři a sestry, kteří před 120lety založili náš sbor, si byli vědomi toho, že jsme Boží děti, bratři a sestry. A nadřazenost a podřazenost je něco, co nemá v Církvi místo.

Poslechněte si záznam biblické hodiny, kde Pavel Smilek hovořil právě o tomto tématu - Být si bratry a sestrami, ne nadřízenými a podřízenými.